Blbec jsem usnula pod stromem během poledne, takže mi přes noc natekl obličej a jsem červenější, než německý turista. Ráno jsme vyrazili trajektem přes Viktoriino, kormidlovala jsem loď, jeli jsme v nákladovym prostoru náklaďáku, asi 2h jsme jeli v ambulanci, asi 3 v kamionu, s úžasnýma kamioňákama, co nám dali čoko, banány a tančili a smáli se s náma. Po cestě jsem jim vyřídila dokumentaci a zastavil nás moc vysmátej pán, a abych si vstoupila, že mě chce obejmout. Úplně mě to dojalo. V Africe maj lidi obrovské srdce. To se jen potvrdilo, když jsme potkali hraničáře Samuela. Když se dozvěděl, že chceme spát venku, tak nám řekl, že nás ubytuje na hranicích. Afrika opravdu srdcovka.. pro mě dnešek top den!