Víza, blechy, hranice, Rwanda

Míříme k hranicím s Burundi. Tam nám ale i přes známosti se Samem a mojí lámanou Fráninu odmítaj dát víza. Tady na těch hranicích to prostě nejde. Možná na jiných hranicích. Na kterých však nikdo neví. Slávek potkává svýho kámoše z Afriky a tak s ním jedem náklaďákem. Po chvíli Slávek povídá. Jo, tady v tom trucku jsem chytil tu malárii a blechy. Ten chlap má 4 psy. No pecka!
Dorážíme na hranice Tanzanie / Rwanda a tam dostáváme jiné info než kdekoli jinde. Vstupem do Tanzanie se mi vyrušilo East African visa, co mě stálo 100$. Na minulých hranicích říkali, že to není problém..uaa. Prý mám koupit za dalších 100$ další East African. Skvělý. Necháme si zavolat všechny možný bossy. Bez úspěchu. Odcházíme z hranic a už jen pár metrů od hranic cítím rozdíl. Rwanda je prostě jiná. Všichni jsou srdeční od prvního pohledu a mávají nám. Ale jinak, než doposud. Mnohem klidněji, víc vstřícně. Cítím se tu opravdu vítaná. Dali jsme s místními kulečník a banány v omáčce, pak jsme popojeli s Filipíncem a Angličanem, co tu žijí.