Proč Japonsko?

Ze Zizzy travel mě vyzpovídali na téma cesta do Japonska

Proč jsi se rozhodla jet do Japonska teď?
No, ocitla jsem se v takové prekérní situaci. Můj plán byl být v Asii zhruba 3 měsíce, myslela jsem,že budu projíždět země mnohem rychleji, ale nakonec se z toho vyklubalo 7 měsíců ? A tak jsem se musela rozhodnout, kam pojedu po Myanmaru. Víza do Číny jsem zařízená neměla, na západ jsem jet nechtěla, protože by to znamenalo se vzdalovat od Ameriky, kam už jsem to pomaličku chtěla stáčet a na východ bych opět jela do Laosu a Thajska a to jsem už znovu nechtěla. Krom toho do Thajska už jsem po zemi svou roční kvótu vyčerpala, tak bych tam stejně musela doletět. Tak jsem si vybrala Japonsko, do kterého jsem se už dlouho chtěla podívat.

Takže Japonsko byl tvůj sen?
Ano, dá se to tak říct, Japonsko byl můj sen už několik let, od doby, kdy jsem viděla seriál GIRLS. Haha. Jedna z hlavních hrdinek se rozhodla v Japonsku jeden rok žít a mě ten nápad neskutečně nadchl. Všechno to barevné oblečení a účesy. Originální kavárny a podniky. Miluju nestandardní věci a měla jsem pocit, že v Japonsku jich zažiju a uvidím hodně.

Jaká byla cesta?
Cesta byla poměrně dlouhá, i když ne tak dlouhá, jako by byla z Čech. Nejdřív jsem se musela v Myanmaru dostat na letiště, kam jsem pochopitelně stopovala. Celou cestu, kterou jsem jela především v noci, propršelo a v Myanmaru se zrovna kvůli nepřetržitému dešti vylily řeky a byly sesuvy půdy, které i několik desítek lidí zabily. Cesta na letiště tak byla poměrně dramatická. Nakonec jsem letěla z letiště v Yangonu přes Bangkok až přímo do Osaky. Jednou jsem u toho přespala na letišti. Bylo to trochu únavné.

A s kým jsi letěla?
Vybrala jsem si Air Asia. Měli nejlevnější letenky na ten den.

A co v Japonsku? jak jsi tam sehnala ubytování?
No, všichni mě strašili, že ubytování je v Japonsku hodně drahé a že Couchsurfing nebude žádná sranda. Tak jsem rozeslala hodně žádostí a pár lidí se mi nabídlo, že mě ubytují. Většina až v momentě, kdy jsem už přiletěla do Japonska. První dvě noci jsem bydlela u Shojiho Yoshimury, důchodce, který téměř neumí anglicky. Zašli jsme s ním a jeho kamarádkou, 60 letou Yaeko na večeři. Na další dvě noci se mě ujmul Sean, Kanaďan, kterému je 37. Taky přes Couchsurfing. Pracuje tu pro místní zábavní park, je to herec a umělec. Od svých 18 let nikdy nebydlel na jednom místě déle, než půl roku. Kde ale budu bydlet zítra já ještě nevím. haha

a jaké máš první pocity z Japonska?
Naprosto úžasné. Stopování tu je extrémně jednoduché. Lidi staví velmi rychle a především chápou o co jde. Jdou myšlením mnohem blíž naší kultuře, než třeba Myanmar, Laos nebo i Thajsko. Všude je tu ticho, které jsem už po tak dlouhé cestě nutně potřebovala. Našla jsem tu ten odpočinek, který jsem už potřebovala. Co mě ale zatím nejvíc baví, jsou místní lidi. Jsou neskutečně milí, vtipní a chytří. Pořád se něčemu chichotají a jsou rádi, že s vámi můžou trávit čas. Taky jsou zvídaví, další velmi vítaná změna. Ze země jsem viděla zatím jen Osaku a přilehlé okolí, ale myslím, že se mi tu bude moc líbit.

 

Cestu můžete sledovat na Facebooku – Ginger Thunder Kolem Světa

nebo na Instagramu – @gingerthunder_kolemsveta

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *